Ve středu 22. září vyrazily obě deváté třídy tradičně na exkurzi do Terezína. Provázel je už známý průvodce Lukáš Lev (absolvoval s žáky loni prohlídku židovské Prahy). Deváťáci se nejprve seznámili s Terezínem jako s městem 18. století, procházeli hradby i hradní příkopy. Poté je průvodce provedl městem Terezín, které za druhé světové války fungovalo jako ghetto pro židovské obyvatele Protektorátu, navštívili i půdu jednoho s domů, kde přespávali lidé. Nakonec absolvovali návštěvu Malé pevnosti Terezín, kde kdysi bylo vězení gestapa.
A co na to říkají samotná žáci?
Asi nejhorší bylo si uvědomit, že právě na tomto místě umíralo hrozně moc lidí, a to jen proto, že to byli Židé. Lidé v Terezíně nevěděli, co je čeká, říkali si, že žijí v opravdu hrozných podmínkách. Jenže pak přijel vlak, oni museli do koncentračního tábora. Pak se jen modlili, aby mohli zpět do Terezína. (Aneta 9.B)
Ženy v Terezíně si mohly nechávat své děti u sebe jen do věku pěti let, pak i děti musely pracovat. Byla tam budova nazývaná „nemocnice“, ale byli tam jen staří lidé čekající na smrt. V Malé Pevnosti se do jedné místnosti zavřelo až 120 mužů, museli jen stát. (Eliška 9.B)
Nejvíce mě zaujalo, když nám pan Lev vyprávěl, jak do Terezína přijeli zástupci Červeného kříže a chválili, že Židům se zde žije skvěle. Veřejnost vůbec netušila, jak hrozné tam jsou podmínky. (Valentýna K. 9.B)
Nejvíce mě zaujal rozsáhlý systém podzemních chodeb samotného města Terezína, kudy jsme procházeli. (Ema 9.B)
Zaujala mě Terezínská půda, kam nás pan průvodce vzal. V Terezíně na vše dozírali Židé, byli tam Židé až z Nizozemí a nikdy tam neproběhla žádná vzpoura. (Lukáš V. 9.B)
